IIIF anotační modul 2022

Obohacení IIIF manifestů původních digitalizátů anotacemi koncových uživatelů.

Tento poloprovoz vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní knihovna České republiky poskytované Ministerstvem kultury.

Úvodem

Protokol IIIF je perspektivní způsob sdílení obsahu repositářů různých paměťových institucí, a to jak mezi sebou, tak přímo s cílovými koncovými uživateli. Pomocí IIIF je možné zajistit přístup k obrazovým datům, k popisným metadatům komplexních digitálních dokumentů, k popisům jednotlivých digitálních obrazů a k dalším typům informací. Smysl implementace IIIF do paměťových repositářů spočívá především v tom, že jejich správci se mohou soustředit na správu obsahu a díky implementaci protokolů pro přístup k tomuto obsahu nemusí nutně řešit zpřístupnění (diseminaci) tohoto obsahu různým typům koncových příjemců a nemusí se přizpůsobovat jejich specifickým potřebám (což je úkol klientských aplikací).

V Manuscriptoriu jsou plně integrována rozhraní IIIF Image API a IIIF Presentation API, a proto může zobrazovat obsah přímo z repositářů svých partnerů. Manuscriptorium zároveň zprostředkovává funkcionalitu IIIF pro ty přispěvatele, kteří nemají vlastní IIIF kompatibilní repositáře. Aktuálně je tedy veškerý obsah shromážděný v Manuscriptoriu dostupný také ve formě IIIF manifestů.

IIIF manifesty jsou pak použity k vizualizaci dostupného obsahu koncovému uživateli v libovolné IIIF čtečce. Veškerý obsah Manuscriptoria tak lze zobrazovat nativními nástroji přímo v Manuscriptoriu nebo v libovolné jiné IIIF čtečce (Mirador apod.). A naopak, v Manuscriptoriu lze pomocí „cizích“ manifestů získaných v systémech třetích stran zobrazovat i dokumenty, které Manuscriptorium neagreguje.

Anotační modul

Náš anotační modul umožňuje uživateli tvořit poznámky k obsahu, se kterým v Manuscriptoriu běžně pracuje (bádá, vyučuje, publikuje, studuje). Vývoj modulu navazuje na naše předchozí snahy o maximální diseminaci osobního obsahu – uživateli jsme již dříve dali možnost tvořit a publikovat vlastní kolekce, výstavy či virtuální dokumenty (mimo jiné) ve formě IIIF (Nástroj pro generování IIIF manifestů a IIIF kolekcí).

Anotační modul jde ještě dál. Především umožňuje tvořit poznámky, které mohou mít i formu rozsáhlejšího strukturovaného textu. Texty se mohou vztahovat

• k celému dokumentu,
• k vybrané stránce,
• k výřezu ve stránce.

Podle nás má tato funkcionalita představovat „slušný standard“ moderního virtuálního badatelského systému (i když zatím zdaleka nejde o běžnou funkci). V Manuscriptoriu je navíc anotační modul dále propojen s poskytováním IIIF manifestů. To znamená, že systém načítá uživatelské anotace a obohacuje jimi originální manifest dokumentu.

Obohacený manifest pak existuje samostatně (má vlastní URL) a lze jej používat jak běžně v Manuscriptoriu nebo vně Manuscriptoria (pokud uživatel daný obsah označí jako veřejný).

Tento uživatelskými anotacemi obohacený manifest lze tedy sdílet s uživateli Manuscriptoria i s uživateli jiných systémů. V praxi to vypadá tak, že uživatel si nerušeně čte dokument v Manuscriptoriu nebo v jiném systému a přirozeně na relevantních místech čte i doplněné anotace (své nebo vytvořené jiným uživatelem).

Základní pracovní postup je popsán v dokumentaci k IIIF v Manuscriptoriu a v [uživatelské dokumentaci](/docs/manu4/navody/.

Společenský přínos a případy užití

Unikátní vlastností anotačního modulu je to, že do jednoho snadno použitelného objektu (manifestu) spojuje originální obsah tvořený paměťovou institucí s unikátním obsahem tvořeným badateli, pedagogy, studenty. Tím navyšuje užitek z existence původního digitálního obsahu tvořeného paměťovými institucemi.

Zásadní přínos spočívá samozřejmě v tom, že usnadňuje používání a šíření obsahu vytvořeného individuálními koncovými uživateli Manuscriptoria – badateli/pedagogy, studenty a dalšími. Například:

• Uživatel-badatel může využít obohacený manifest přímo jako součást vlastní publikační činnosti.
• Uživatel pedagog si připraví anotovaný dokument jako podklad k výuce a sdílí jej se svými studenty.
• Uživatel-student splní seminární práci tak, že doplní k iluminacím středověkého rukopisu výsledky vlastního zkoumání. Práci předá a sdílí s ostatními studenty i pedagogem.

Budoucí vývoj

Datový model Manuscriptoria a osobního uživatelského obsahu pamatuje na záměr implementovat workflow pro kooperativní tvorbu obsahu. Předpokládáme, že v budoucnu bude možné pracovat s jedním dokumentem v týmu badatelů či skupině studentů a tvořit i publikovat obohacený obsah společně.

Současně předpokládáme, že publikovaný obsah bude v budoucnu zpracován a prezentován pomocí dedikovaných nástrojů Manuscriptoria (vlastní katalog pro koncové uživatele, IIIF Content Search API pro partnerské systémy), čímž ještě umocníme užitek z obsahu, který v badatelském prostředí vzniká.

Pro tyto potřeby však bude nutné popsat a implementovat workflow zpracování uživatelského obsahu a jeho oficiálního publikování (případně způsoby kontroly a redakce).